LHOTKA.cz - oficiální stránky

Historie - Doba předhistorická (40000 let př.n.l. až do 14. století)

Počátky stop po pobytu pravěkých lovců v katastru vsi Lhotka u Mělníka je možno odhadovat do období poslední doby ledové, archeologicky střední úsek starší doby kamenné (paleolitu), tj. min. 40000 let př. n. l.

Vzhledem k tomu, že nález obloukovitého drasadla na masivním úštěpu pazourku (nález 1910-1920) není přesně lokalizován, je pak nepochybně nález okrouhlého škrabadla s obvodovou retuší na krátkém úštěpu pazourku průměru 20 mm a dvou nevýrazných odštěpků pazourku v Krušinově pískovně na Dole v roce 1949 možno datovat do mladší doby kamenné - paleolitu, tj. 30000-20000 let př. n. l., a je již dostatečným důkazem o pobytu pravěkých lovců na tomto území. Okolí Pšovky s četnými napajedly a hustou vegetací bylo jistě pro lovce velmi přitažlivé.

Po nástupu zemědělského neolitu se zájem o Lhotku snížil a jsou známé jen ojedinělé nálezy úlomků neolitických keramických nádob (Vondráček, Čepelka), kamenných nástrojů (seker, sekeromlatů) a jejich zlomků. Část těchto nálezů byla soustředěna v obecné škole, ale při jejím rušení se ztratila neznámo kam. Zajímavý je nález zlomku sekyrky a sekeromlatu s vrtaným otvorem, který v roce 1916 nalezl na poli u Lhotky Eduard Štorch, učitel a spisovatel řady románů o pravěku na území Čech.

Nejstarší nálezy v okolních obcích Jenichov, Střemy, Nebužely, Řepín, Mělnická Vrutice jsou též z období mladší doby kamenné - neolitu.

Památky z doby bronzové a železné nebyly dosud na území Lhotky nalezeny, ale na křižovatce silnic Jenichov - Hleďsebe byly odkryty nálezy z mladší doby bronzové - kultura knovízská cca 1000 let př. n. l. V příhodných místech kolem řek a v úrodných prostorách se usídlovaly keltské kmeny (snad Bójové) ve 4. - 1. stol. př. n. l. (tomu napovídají původní jména řek Labe a Jizera) a později kmeny germánské v 1. - 5. stol. n. l.

V období stěhování národů v 5. a 8. Století n. l. jsou oblasti pravého břehu Labe pravděpodobně osídlovány kmenem Pšovanů. Ti obsazovali oblast od Labe a Jizery až k úbočím Ještědu. V 10.-11. Století pak kolonizace povodí Liběchovky a Pšovky, která vrcholilas 13. A 14. Století a byla spojena často s počáteční úlevou poddanských dávek. Tak vzniklo jako zdrobnělina staročeského lhota, lehota i jméno vsi Lhotka a takových obcí v republice ve tvaru Lhot, Lhotek, Lehot, Lhůt apod. na pět set.