V první světové válce zahynuli na frontách: Josef Hosták, Josef Kavina, Jan Krajník, Václav Novák, Václav Polívka, Josef Štrupl, Antonín Zvoníček, josef Zalabák, Josef Polívka, Antonín Heller.
Spolu s 9 muži z Hleďsebe to bylo 19 mužů padlých v létech 1914 - 1918.
V obci probíhaly oslavy osvobození organizované nejčastěji josefem Horálkem a Sborem dobrovolných hasičů. Byla rovněž vzpomínána památka Mistra Jana Husa spojená se zapalováním hranic. Tradiční "pálení čarodějnic" 30. Dubna bývalo na začátku úvozové cesty (nad Pušovými) č.p. 89, později byylo přesunuto na stráň nad č.p. 92 (nad Čermákovými).
Elektrifikace obce byla provedena v roce 1930 - od 1. Listopadu se v obci již svítilo.
V roce 1933 zakoupil parcelu u dnešního hřbitova p. klopčic - obchodník z Prahy, který zde založil slepičárnu. Postupem doby se pak místo nazývá "Klopčičárna".
V letech 1933 - 1935 byli na území Lhotky prováděny pokusy s čerpáním vody pro Prahu. Vzhledem k potížím s kvalitou vody, výkupem pozemků a ztrátám vody ve studních k realizaci nedošlo.
Postupným narůstáním konfliktní situace v Evropě během 30. Let dochází i v naší vesnici k výraznému nárůstu stoupenců radikálních stran - fašistické a komunistické.
V období Protektorátu Čechy a Morava došlo též k událostem, která postihly některé obyvatele obce. V té době ze vsi zmizel žid Heller, který žil v č.p. 14, o jeho osudu není nic známo. Byli zatčeni a popraveni František Dorant st., František Doran ml. a Josef Dorant. V průběhu války přišli do vsi "beserabci" a obsadili statky č.p. 7 (Uhlířův) a č.p. 20 (Svobodův). V rodinách byli podle hnědých uniforem členové NSDAP. Syn rodiny z č.p. 7 byl na vojně - zůstala po něm památka na dovolenou v podobě Železného kříže vyřezaného do kůry břízy v Trdlici. Mělnická radiovysílačk na Chloumku byla obsazena oddílem SS a další oddíl byl na mělnickém zámku. V průběhu let 1944 - 1945 byla v Trdlici německá vojenská střelnice. Oddíly na této střčelnici cvičily - ve skalách, kde se dříve lámaly štuky, jsou památky po střelách z pancéřových pěstí.
Úkryt zbraní ve skalách v Trdlici, jejich přemístění na Důl a následný nález skončil poměrně dobře pro ves, ale v této souvisloti byli uvězněni: starosta František Holub, Václav Vilda, Josef Hokeš, František Rameš a jindřich Šenk. Po osvobození v roce 1945 se všichni vrátili domů.
Při budování palebných okopů u zátarasů na silnici přes obec, byla německými vojáky na konci války na zahradě domu č.p. 23 nalezena lebka a kosti. Pravděpodobně se to váže k pověsti o oloupení a vraždě kupce chmele z Bavorska, jehož mrtvola měla být zakopána právě na této zahradě.
Na konci války došlo v květnových dnech k bombardování Mělníka a několik bomb bylo shozeno v okolí Lhotky i Hleďsebe. Jedna z nevybuchlých bomb byla později vykopána panem suchomelem na zahradě u Lunáků v Hleďsebi.
Před koncem světové války přistálo u vysílačky na Chloumku letadlo typu "Storch", které mělo údajně přivézt mechanika na opravu vysílačky. Letadlo pro nedostatek pohoných hmot již neodlétlo a bylo lidmi postupně rozebráno.
V období květen - podzim 1945 byl v prostoru U sušárny (mezi Lhotkou a Hleďsebí) tábor ruských vojsk.
TV roce 1948 byl pod vedením stavitele krušiny za obcí založen hřbitov. Předtím se pohřbívalo až do nebužel. Svou činnost ukončil obecní bubeník p. Havlíček a jeho vnučka Růžena Čermáková z č.p. 92. po instalaci obecního rozhlasu. Byly opraveny mosty na cestách přes potok a rokliny. Byla zřízena obecní prádelna a středisko červeného kříže u Matoušů, jako stanice prvé pomoci, následně pak v 70. létech zdravotní středisko na Dole, které sloužilo zároveň pro obce: Lhotka, Hleďsebe, Střemy, Jenicho a Nebužely.
TV 50. létech byly hlavní cesty ve vesnici pokryty asfaltovým povrchem. Některé z nově zavedených autobusových linek, spojující odlehlé obce, projížděli i přes naši ves nebo Důl.
TLhotky se rovněž dotklo zakládání JZD s původním jevem - stěhováním kulaků. To postihlo bývalého starostu Františka Holuba a uvěznění Jana Matouše. Po prvém několikaletém živoření s malým počtem členů ve strojním družstvu bylo soustředěným tlakem na samostatně hospodařící rolníky dosaženo, že všichni i v dubnu 1958 vstoupili do JZD. V průběhu dalších let pak došlo ke spojení Lhotky, Hleďsebe, Jenichova, Střem, Živonína a řepína do JZD Řepín.
TPři vytváření větších správních celků formou spádových obcí byla Lhotka přiřazena ke Střemům jako Střemy - Lhotka. Tento nepříliš zdařilý krok byl napraven navrácením samostatnosti v názvu i řízení obce po roku 1989.
TV 60. Létech začal geologický průzkum podloží křídové tabule Čech ve vymezené oblasti mezi Mělníkem - Benátkami nad Jizerou - Mladou Boleslaví. Do tohoto prostoru spadá i Lhotka, kde byly prováděny průzkumné vrty (Bílé břehy). Nalezené sloje černého energetického uhlí jsou uloženy pod křídovou tabulí v hloubkách 100 - 900 metrů. Mocnost hlavní uhelné sloje je 2,5 - 4 m a odhad vytěžitelného množství uhlí cca 150 mil. Tun. Otevření těžby bylo ovlivněno ochrannou zdrojů pitné vody, změnou palivo-energetické koncepce a v neposlední řadě vysokými náklady na založení těžby v porovnání s ekonomickými přínosy.
TBylo využito příznivého profilu Krajníkova pole (proti Klopčičárně) k vybudování požární nádrže využívané jako koupaliště, u kterého byl uplatněn regulovatelný průtočný systém vody z Pšovky. Okolní vodní plochy byly využity rybáři.
TDobrá poloha Lhotky lákala ke stavbám chat a zahradních kolonií. Tak vyrostly chaty pod Březovem u smrkového lesa, u Klopčičárny, Na stolečku, na Zadní stráni, na Benešově, Matoušově a Holubově zahradě, na Dole. Jedná se zhruba o 45 chat a zahradních domků.
TV roce 1968 při přepadení Československa vojsky Varšavské smlouvy byla na Hůly umístěna letka vrtulníků NDR.
TV blízkosti zbořené samoty "Lis" byl po likvidaci původního rozhlasového vysílače - z let 1936 - 1937 (s charakteristickým tvarem deštníku) vystavěn nový rozhlasový vysílač.
TV 60. létech vybudováno prodejna potravin, v posledních létech vyměnila několikrát provozovatele. V roce 1995 odkoupil OÚ prodejnu od "jednoty" a nechal ji přestavět na prodejnu a hostinec a o zásobování ve vsi je postaráno.
TV rámci restituce byli objekty bývalého MNV ve Lhotce a zdr. Střediska na Dole vráceny v roce 1998 původním majitelům.
TV roce 1998, při generální opravě č.p. 55 (bývalá škola), došlo k vybudování a vybavení úřadovny OÚ, společenské místnosti, obecní knihovny a čekárny s ordinací pro obvodního lékaře( MUDr. Zilvarová).
TV roce 2001 OÚ zakoupil pozemek (od restituenta), na kterém je požární nádrž (slouží jako koupaliště)a odkoupil pozemek na louce (proti Holubovům) od původních majitelů a je zde vybudován sportovní areál.
TV roce 2002 byla dokončena stavba hospodářské budovy na dvoře bývalé školy, která slouží k uskladnění techniky a materiálu OÚ.
TZměnou koncepce a snahou po zhospodárnění činnosti zemědělského družstva, byla zrušena velkokapacitní stáj na Louce pro skot a zbourán prasečník mezi Lhotkou a Hleďsebí.
TVýznam železniční stanice Lhotka u Mělníka postupně upadal, až dnes je objektem kde nikdo neslouží, i když před lety zde působil přednosta, výpravčí a zřízenec. Na nádraží bylo možno doplňovat vodu pro parní lokomotivy z vlastní vodárny zásobované z Pšovky a doplnit i palivo.
To vše dobře fungovalo především při řepných kampaních, kdy zde byla nakládána řepa a vykládány řepné řízky. Příjem řepy prováděl vážný, který sídlil v domku u můstku na silnici do Střem.