LHOTKA.cz - oficiální stránky

Historie - Hleďsebe

Osada kousek od Lhotky. Nad osadou nahoře vystrčený statek Vystrkov a protějším kopečku Na bílých břehách další samota Čepička, též Čepelka zvaná. V osadě další statky, menší usedlosti a domky. Na potoce mlýn a u potoka hospůdka s krámkem.

Dvě návsi. Na prvé za plůtkem památníček padlých a na druhé vysoké stromy. Kolem dokola osady lesy a mezi nimi políčka. U potoka za Hleďsebí háj. V něm, pod silnicí silný pramen s tůňkou. Povídalo se, že je bezedná. Že jednou za tmy tu prý zabloudil cizí kočí s povozem. Sjel z cesty do tůně a nikdo už ho, ani koně a vůz nenašel. V okol?ních lesích spousty hub. Sbíraly je babky a prodávaly na Mělníku, aby trochu vylepši?ly domácí rozpočet. Jak říkal strýček Řezníček, bylo jich tolik, že zdejší kluci pohrdali křemeňáky a kozáky a vyhledávali jen nějaké houby "černoušky". Dodnes jsem nezji?stil v mykologických atlasech o jaký druh vlastně šlo. Ale strejda nelhal.

Hleďsebe - veliká osada jako ves, ale cestou od Čepičky k Vystrkovu nešťastně rozdě?lená katastrální hranicí na část lhoteckou a větší polovinu jenichovskou. Mlýn lhotec?ký, nádraží za Hleďsebí jenichovské.

Dnes, stejně jako ve Lhotce a na Dole, i v Hleďsebi ze statků a usedlostí menších hos?podářů, rodinné domky a rekreační chalupy. U Ramešů si už v sále neskočíš a pan Luňák ti nenamele - tedy lhoťákům a jenichovákům mouku - tu černou na chlebíček a bílou na koláče. V nádražní budově za Hleďsebí se někdo rekreuje, přednosta stani?ce to však není - stejně bylo to nádraží pro jenichováky daleko. Zato dnes na nové zastávce v Hleďsebi vykřikuje na vystupující ženský šprýmař průvodčí z vláčku: "Hleď sebe, před sebe, za sebe". Postavilo se tu také několik rodinných domků, některé se k bydlení upravily.