LHOTKA.cz - oficiální stránky

Historie - Náves

Správně uprostřed vsi položená je lhotecká náves. Kolem návsi statky - Verncrúv, Uhlířův, Matoušův, Holuba starosty, Holuba Rozárky, Čížkův, Zítúv, stateckého Svobody a tři domky domkářů. Prostředkem návsi, trochu skloněné do kopečku, silnič?ka. Pod silnicí koloniální obchod a patrový hostinec. Uprostřed návsi při silnici hasič?ská zbrojnice se zvoničkou. Vedle ní pomník padlých za 1. světové války s bustou Mist?ra Jana Husy. Pod silnicí obecní studna s litinovou pumpou. Trávník spásaný husím houfem, cestičky ke statkům, pár kaštanů, lípy a ty dvě malé u pomníčku.

Statky vesměs přízemní, zděné z pískovcových kvádrů (štuk) a opukových kamenů, hezky omítnuté. Před statky brány dosti velké, aby jimi projel naložený žebřiňák a u nich ještě branka pro chodce.

"Sejr už došel, biče ještě na skladě" oznamovala tabulka na "krámu" - tedy obchodu - pana Karbusického. Ano, v tom kouzelném krámku bylo snad všechno na co si člověk vzpo?mene. Sýr pod skleněným poklopem, z truhlíčků vonělo koření, v pytlících mouka, krou?py i krupky, v kornoutech cukroví, v lahvích ocet, v balíčkách cukr, sůl a cukrkandl i vanil?ka a "Ex šuměnky". Na policích petrolej a kolomaz, hřebíky i kladivo, o stěny opřeny hrábě, vidle, motyky, i koňského postroje tu vidět. Provázky, pytle i velké bandasky s pod?máslím. A těch věcí ve výloze, až oči přecházely - kalhotky pro kluky, sukýnky děvčatům, barevné šátky i bavlnky pro panímámy a frajerské slamáky pro pantáty. Fajfky pro dědky a čepičky pro nemluvňata. No, řekněte, nebyla to nádhera! My kluci jsme tam chodili hlav?ně pro "italskou směs" - to byly laciné úlomky cukroví, které nám paní Karbusická smet?la do kornoutku. no a tady pro ty šumáky. Kdepak s nima domů do vody, ale hned za krá?mem rovnou do pusy. Šumáky šuměly a bublinky z nás vycházely snad i ušima. Vedle výkladní skříně u krámu bylo malé okénko - "špehýrka". Z ní paní Karbusická podala těm zapomětlivým, nebo co neměli přes týden čas, to nejnutnější. Třeba i v neděli večer.

Pár let také stála před krámem trafika - noviny a časopisy, jako například Časopis paní a dívek, Noviny soc. demokratické strany Slovo s dětskou přílohou Slovíčko, Vlasta, ale také Rodokapsy - romány do kapsy s divokými kovbojkami; fajfky s dlouhými i krátkými troubelemi, čibuky a doutníky i viržinka, tabák v balíčkách i různá cigára a sirky, které se daly škrtat i přes holínku.

Za trafikou na zdi obecní tabule jako kredenc a za sklem přibity na prkně důležité zprá?vy, jako např. "Který hospodář ještě neodevzdal vejce, ať tak ihned učiní, nebo bude za ně popotahován". Anebo: "V sobotu maj hasiči bál, přiďte - v tombole sele".

Ale to už se týkalo Křenkovy hospody. V patře se tam pořádaly plesy, bály, maškarní merendy i obyčejné tancovačky až se podlaha prohýbala. V přízemí mazali chlapi deset?níkový mariáš a popíjeli pivo vedené k pípě ze sklepa se správnou teplotou. Nahoře v sále se ale také po kolik pokolení hrálo ochotnické divadlo. Za mého dětství je řídil náčelník železniční stanice z Dolu. Dávaly se podařené kusy, jako např. "Hrátky s čer?tem" nebo "Páté kolo u vozu" anebo "Babička je formát". Konala se i zájezdová vystou?pení. Pamatuji se jak jsme jednou se žebřiňákem plném kulis a kostýmů vlastnoručně ušitých zajeli do Vliněvse. Povedlo se, úspěch, nekonečné ovace a pohoštění a přípitky velkému dramatickému umění nebraly konce. Do Lhotky se k ránu vraceli střízliví snad jen ty koně. V Tuhani to také nebylo špatné. Ale dlouho už se tam nehrálo a divadelní technika trochu zrezivěla. Prostě tu oponu ne a ne vytáhnout. Dávali jsme právě podaře?ný kus s čerty. Bylo to v létě a vedro k zalknutí. Když se konečně podařilo tu místní tech?niku zdolat, diváci zkoprněli. Na scéně si právě Trepifajkol s Matesem chladili kopyta v obrovském lavoru - pardon - umyvadle. Nakonec ale vše dobře dopadlo. Kus se poda?řil a domů jsme odjížděli s velkou poctou - s košem plným Tuhaňských buchet s mákem.

Na plácku pod hospodou občas, hlavně o posvícení, zavítali komedianti. Postavili tu obrovský stan, houpačky i kolotoč a obcházeli vesnici s medvědem zvát na představe?ní. Chasníci zkoušeli svou sílu se železným mužem ověšeným trofejemi z řeckořím?ských zápasů, ve stanu hadí žena, kouzelník s kartami a neodmyslitelný šašek s vyvo?láváním "pane řediteli, pane řediteli, víte že ... ". A kluci se točili na kolotoči až šla hlava kolem. Ti nejodvážnější pak pokoušeli houpačku roztočit kolem dokola.

Byl tu také prvý společný výmlat právě založeného zemědělského družstva. Sluníčko ještě hřálo a z mlátičky i presu se prášilo. Nešlo jinak. Mužský skončili výmlat večer v hospůdce a ženský šup v kombinačkách omýt rozpálená těla ve strouze u malého můstku. My, kluci, z toho měli jen bžundu.

Hasičárna za války a ještě dlouho po ní sloužila jako sběrna mléka, které se muselo povinně odevzdávat.

Domkáři ze Stráně, když se vrátili z práce, nosili každý večer v dřevěných putnách na zádech vodu z obecních studní, aby napojili domácí zvířata i rodinu. Putny byly těžké a popruhy řezaly do ramen.

To smutné zvonění na zvonku zvoničky oznamovalo, že zase jeden Lhoťák ukončil pozemskou pouť a to poplašné, že někde blízko hoří. Nebylo to ale jednoduché správ?ně tahat za provaz, to každý neuměl.

U Jana Husa se každý rok konala shromáždění. Páni učitelé zde vzpomněli na padlé ze světové války a poučili o významu Mistra.

Kdysi, více než před sto lety, vedla silnička od Dolu přes náves spodem podle Vernero?vých a nahoru k Holubům. Tancovalo se a pivo pilo ve Vernerově statku. Druhý krám v domku Milušky Karbusické. Nestála tu hasičárna a zvonička trochu výš - Čížků. Na návsi se pod akáty kolem studně popásala husí hejna.

Dnes ze statků a koloniálního obchodu rodinné domy. Opuštěný hostinec pustne. Nahradila jej nová sámoška na plácku pod ním, rozdělená na krámek a hospůdku. Mari?ášek se tu hraje dál, není již ale desetnikový, ale za to v hospůdce přibyl kulečník a tele?vize. Z hasičámy přístřešek autobusové stanice a u něho telefonní budka s automatem. Vodu na zádech ze vsi už nikdo netahá, stačí jen otočit doma u dřezu nebo umyvadla kohoutek u vodovodu. Z malých lipek u pomníku obrovské stromy a na návsi udržova?ný park. Umíráčka nahradil obecní rozhlas - stejně ten zvonek nedávno někdo ukrad?nul.