LHOTKA.cz - oficiální stránky

Historie - Schůdky na Kozlovec

Je to tak. Cesta tam nahoru ze Lhotky nevede, jen ty schůdky vytesané do pískovce. Kozlovec je totiž ostroh vroubený skalami z Malé strany až na Důl a podél Jírova dolu až ke Střemům. Na ostrohu střemská pole, na jejichž okraji se kdysi popásaly kozy -proto Kozlovec. Ještě za dětství mého, byly skály obnažené, jen dole u dráhy trochu křoví, takže byl odtud pěkný výhled na ves i k Dolu. Na stráňkách nad skalami vysázeny ovoc?né stromy. Dokonce jsme sem chodili na třešně. A také, snad to již mohu prozradit, sna?žili jsme se kameny shodit řepu pěkně narovnanou na vagónkách pod Kozlovcem pro?jíždějícího vláčku. To víte kluci - co kdyby to koupil brzdař v budce na posledním vagó?nu.

Jednou, takhle ke konci války, kdy i na vesnicích začínal hlad, přiběhne kovář večer k tátovi a že z Kozlovce, ze skály naproti kovárně, sletěla kobyla. Kůň německých vojá?ků, který tam utekl ze Střem. Tak aby mu s ní pomohl, že bude bašta. Byla a pořádná.

Konina k snídani s kozím mlékem, k obědu kýta s bramborem a večer, co jiného než koňská pečeně s chlebem. Ale muselo se hlavně mlčet, protože i za tu mouku na domá?cí bochníček, kterou mlel táta tajně na domácím mlýnku se sousedy ve stodole, byl trest smrti. Za ten koňský týden jsme div sami neřehtali. Nešlo ale jinak, ledničky ještě neby?ly a ta dobrota by se za tepla brzy zkazila.

Zatímco protější Březov byl vrchem šťastných lásek, divoký Kozlovec spíše kopcem zhrzených milenců. Pár prý jich zde skokem ze skály chtělo ukončit to věčné trápení. Nějak se jim ale nevedlo. Odnesla to jen odřená noha nebo natržené ucho. Až jednou můj zlatý bráška. Byl také, jako více zdejších, myslivcem. To nikdo neví proč, sebral kulovnici z farhauzu, procházel se celý den v lesích a potom se s flintou na kolenou posadil na Kozlovci do trávy. Našli ho děti, které tu sbíraly vlásky na oslavu prvního máje. Už nedýchal.

Za ta léta skály obrostly vysokými borovicemi, přes které s Kozlovce nikam nedohléd?neš. Z ovocných sadů již jen jeden strom - dříve ve lhoteckých zahradách oblíbená, dnes už vzácná mišpule. Z malého stromku, který tu na Kozlovci k pamětnímu kameni naše?mu Ládíkovi vysadili kamarádi, vyrostl pořádný dub. I ty schůdky na Kozlovec zarost?ly, nikdo už po nich nahoru neleze. Jen občas dole ve vsi slyšet traktor, který zde naho?ře pole oře a obilí seje pro příští úrodu.