To je část obce nad návsí od Cikánky až k cestě k vysílačce ze Zadního konce. Na Stráni dvě usedlosti a domky řemeslníků. Nad domky tenkrát pastvina s keři roz?dělená Vernerovou roklí, začínající u polí a končící úzkou slují v Krajníkově zahra?dě. Přes slůj můstek Úplně nahoře nad pastvinou pole vroubená ořešáky. Nad Zadním koncem na Stráni moruše bílé i růžové. Na obecní pastvinu jsme chodili pást kozy. Dole pod skalami v rokli měli Vernerovi pěkný ovocný sad a ve skále přístupné po schůdkách, vytesaný sklípek. Sluníčko se sem dostalo, vítr rokli přeletěl a ovoci se dařilo.
V zimě se na stráni lyžovalo. Chodili sem, jako do hor, lyžovat kluci až z Velkého Borku, který je, jak známo na rovné rovině. I skokanský můstek tu byl. Držel jsem na něm svého času rekord - 7 m bez pádu na ústa - a to na lyžích, které mi táta umně, i se žlábkem zrobil. Kdyby se mi ty špičky u lyží vlhkem nenarovnaly, tak jsem to jistě dotáhl i dál.
Z roubenic na Stráni zděné domky převážně k rekreaci. Pro tu zde přibylo i několik chat. Pastvina až na ten kousek nad Honzíkovými zarostla celá keři a vysokým lesem. Slaďounké moruše si tu už ale nenatrháš - dávno pokáceny. Ovoce ve Vernerově rokli už nezraje, kdyby obec nezakročila, tak ji Lhoťáci zavezli odpady.