LHOTKA.cz - oficiální stránky

historie SDH - Historie sboru z doslechu

Sbor ve Lhotce fungoval do konce první i druhé republiky i po německé okupaci a zřízení tak zvaného protektorátu "Čechy a Morava". V průběhu druhé světové války bylo sboru uloženo držet v hasičské kolně noční hlídky, dbát na řádné zatemnění obce a plnit přikázané úkoly. K tomuto účelu byla část kolny přepažena v místnosti, která vznikla, postaven komín, instalovány kamna, stůl, lavice a rozepsat hlídky. Sbor vlastnil stále ruční stříkačku, která byla plně funkční, ale v té době "zastaralá", překážela v hasičské kolně a v celé vsi se nenašel v té době nikdo, kdo by ji uložil, a tak zůstala v obci na pospas, až se postupně ztratila. S motorovou stříkačkou se často cvičilo v prostoru stávající vodárny u zastávky ČSD v obci. V pozdějších letech jsme společně s Hleďsebí a Jenichovem dopravovali vodu na vystrkov (propojením stříkaček) a jednou Vrutici a Hostínem nahoru na Hostín (u Byšic).

Po roce 1945 se vystřídali ve funkci starosty sboru pan krušina, pan Kanek, pan Beneš Ant., pan Stříška Václav. Velmi dlouholetým velitelem sboru byl Jaroslav Lytomyšský, místní kovář a podkovář. V průběhu 50. Let zakoupil sbor pro činné členy pracovní obleky. Hasiči byli přejmenováni na tak zvané požárníky. Koncem padesátých a začátkem šedesátých let se uskutečnilo ve spolupráci s místní školou a okresním vedením požární ochrany postupně sestavit celkem tři mládežnická družstva, chlapci, děvčata a smíšené družstvo mladých požárníků. A proto jsme pilně cvičili, a to jak pořadová cvičení, teorii i požární útok, byla naše družstva častými účastníky různých soutěží v rámci okresu a postoupili jsme i do soutěží krajských a jedno naše smíšené družstvo postoupilo až do zemské soutěže do Lysé nad Labem mezi 10 nejlepších z celých Čech. Umístili jsme se na osmém místě, protože organizace průběhu soutěže a také tréma udělali své, ale i tak jsme to považovali za úspěch. Vedoucími těchto družstev byli členové sboru Foukner a Bartoš. Několik soutěží mládežnických družstev se konalo i v naší obci. V této době zřídil sbor v místním pohostinství stálé kino, které celkově obhospodařoval náš člen pan Horký. Promítací přístroj po zahájení televizního vysílání a postupného přibývání televizorů v obci byl předán do místní školy. Členové sboru také úzce spolupracovali s rodičovským sdružením místní školy (v té době byly ve vsi dvě třídy) při vybudování a provozu loutkového divadla, které bylo provozováno přibližně asi čtyři roky, a výtěžek byl věnován na školní pomůcky našich žáků. Každým rokem byly konány Plesy a konce masopustu s průvodem masek po vsi a večerní Maškarní merendou. V době, kdy se stal členem sboru pan L. Brůža, došlo jeho přičiněním k velmi dobré spolupráci s taneční kapelou pana Macha. Tento kapelník složil i pro náš sbor lhoteckou polku. Jak jsem již dříve uvedl, v šedesátých letech byla postavena také nová požární zbrojnice podle plánu místního stavitele a bývalého starosty sboru pana B. Krušiny. Důvodem k této stavbě bylo přidělení nákladního automobilu TATRA 805 pro místní sbor k dopravě stříkačky s motorem čtyřtaktním Škoda 1200, protože stávající dvoutaktní stříkačka byla vyřazena z provozu. Stavba nové zbrojnice se značně protahovala, protože jednou nebyli peníze a podruhé zase chyběla chuť do práce. Na její stavbě pracovali mimo místních hasičů i hasiči z Mělnické Vrutice a z Vavřinče, Jelenic a nakonec musela být zakončena civilními pracovníky. Nejvíce práce a starostí s touto stavbou měli naši spoluobčané Karbusický a Řezníček st. V žádném případě nebyla stavba této nové zbrojnice chloubou místních sborů. Původní hasičská kolna na návsi slouží po částečné úpravě jako autobusová zastávka. V průběhu let výbor sboru organizoval pravidelně, a to jak pro členy a spoluobčany, v zimním období zájezdy do pražských divadel. Tyto zájezdy byly spojovány s návštěvou Hajnovky na Vinohradech, kde hrávala Zlatá muzika. Na jaře nebo na podzim byly pravidelně konány jedno nebo dvoudenní zájezdy na hrady a zámky spojená s dopoledními nákupy ve větších obchodních domech nebo městech, a tyto výlety končívaly společnou večeří a dobrou zábavou. Zajímavé byly i zájezdy na Moravu do Hustopečí, zemědělské družstvo Práče, Slušovice, dále Lanžhota, do Lednice, na propasst Macochu, nebo na Kašperské Hory či do Otrokovic. Další naší pravidelnou činností se staly Letní zábavy na louce proti Holubovům. Tyto prvé akce byly velice náročné na organizaci, protože louka byla tak zvaně "holá". Pravidelné sekání louky byla práce Vendy Vernera, přistavení dvou valníků pro kapelu byla starost Vendy Stříšky, stavba střechy, elektroinstalace, postavení kiosků, svezení nábytku, jeho rozestavění, ale zase všechno uklidit, byla práce, která vyžadovala velké nadšení a osobního volna obětavých členů našeho sboru, a to nesmím zapomenout postavení parketu. Elektriku jsme brali od Holubů nebo z chaty od Svobodů. Nábytek se vypůjčoval z Jednoty ve Velkém Borku, ale také ze skladu z Přívor, dále ze Sokolovny z Nebužel a od hasičů z Řepína. Zpočátku byla konána jedna nebo dvě zábavy v průběhu léta a počasí rozhodovalo o jejich úspěchu. Nejprve jsme se stali přičiněním bratrů Kočkových a několika dalších členů sboru majiteli parketu, který zhotovili v minimálním časovém termínu v truhlářské dílně pana Podhradského. Letní taneční zábavy pod širákem v případě špatného počasí nesly sebou riziko stěhování (při prvním hostování Přívoranky) nebo předčasném ukončení po veliké bouřce, když zde hrál Akord ze Mšena, to vítr poodhalil plachtu střechy a déšť kapelu utopil. Pak nastalo velké dohadování, zda pokračovat, pochodovaly nervy, pumpovaly se vypuštěná kola. Některé zábyvy se zase velmi vydařily a proto se přihlásil v té době velitel sboru pan V. Kočka s návrhem doloženým plánkem a rozpočtem na postavení pavilonku pro hudbu a tím zajistit proti nepohodě stabilní místo pro hudbu. V té době patřila Lhotka pod MNV Střemy, a i když tehdejší předseda byl ze Lhotky a tři členové rady také ze Lhotky, nepodařilo se tento záměr prosadit na stavebním odboru ONV v Mělníku. Ale stále jsme se této myšlenky nevzdávali, a tak se podařilo vypracovat nový plánek stavitelem Řezníčkem, rodákem z Hleďsebi, získat souhlas i poukazy na potřebný materiál včetně peněz, a nám už zbyla jenom práce. Hlavním patronem celé stavby a realizátorem byl náš člen H. Karch - mezi námi zvaný Pepa. K této stavbě byl založen stavební deník, který je uložen jako doklad v archivu sboru. Stavba byla dokončena v době 60. Výročí založení sboru. Odpracováno bylo členy i občany přes 2500 hodin. Truhlářské práce byly zadány panu Novému z Jenichova. Stavby stropů a obložení dřevem se konalo pod taktovkou J. Peltráma, stavby stolů bratrů Karbusických, elektroinstalace byla dílem P. Křoviny. Materiál pro osvětlení areálu zajistil J. vališ, který také provedl klempířské práce na celé budově, a my ostatní členové jsme podle svých možností vydatně pomáhali všude, kde bylo třeba. Tak se stalo, že dílo bylo dokončeno a sbor dostal do svého pečování další budovu, která slouží jako sklad stolů a židlí a pavilonku pro kapelu v případě různých kulturních akcí. Po obou stranách jsou kiosky, ze kterých je možno podat občerstvení. Slavnostní otevření jsme také společně oslavili za účasti členů sboru i spoluobčanů, stavitele pana Řezníčka a zástupců lidosprávy. V průběhu posledních 20 let se znovu ve spolupráci s ostatními konaly 1x ročně sportovní hry pro mládež, na něž přispívali hasiči, myslivci, ženy, Červený kříž, a tyto akce končily zápasem v kopané můži vs. Ženy, nebo starší proti mladším, a občas byla potřeba i sádra z nemocnice. V posledních letech jsou v režii sboru konány soutěže v nohejbale a ve stolním tenisu. Po skončení sklizně zahrádek pořádáme malou výstavu ovoce a zeleniny včetně ochutnávky domácích vín, likérů a kompotů. Snahou výboru našeho sboru je obohatit společenský život ve Lhotce. Jak se nám to daří, to ať posoudí naši spoluobčané ze Lhotky nebo čas.

Pozn. Tento článek byl napsán v roce 1993